První zpráva o Španělském dobrodružství Veselých bratrů

Odjezd celého týmu se oproti avízovanému a předpokládanému odjezdu odsunul o jeden den. Shodou špatných náhod nám vypadl čtvrtý člen týmu a na poslední chvíli jsme jej dohledávali. Naším velkým Štěstím byla Hanka, která se uvolila a měla čas a tím nás zachránila. Takže konečná sestava týmu je obměněna o Pepu.
12. listopadu – ODJEZD!!!
Cesta byla dlouhá a vyčerpávající – něco po šesté večerní jsme dojeli do místa startu, do Irúnu, a proto jsme se rozhodli start o den odložit. Během tohoto dne jsme se snažili co nejlépe zregenerovat a protáhnout polámané tělo. Ač jsme měli dalšího dne vybíhat, ještě jsme se rozhodli pro krátkou běžeckou prohlídku města:D…
6:00 – budík! Vstávat a jdeme do toho!
Cestu jsme měli nastudovanou z místních materiálů jak to jen šlo, ale nepočítali jsme se zradami, které na nás Španělsko chystá. Při výběhu předešlý den jsme si našli start cesty a její část absolvovali, a tak jsme ráno s jistotou v nohou vyběhli na první z deseti dní. Dle profilu jsme počítali s rychlým terénem a pěknou cestou. Jaké však bylo naše překvapení (časem stále narůstající), když terén neustále kolísal z nuly prudce do stovkových výšek. Sečteno podtrženo se nám za první den podařilo nastoupat přes 2000 výškových metrů. Fyzicky se cítíme dobře a nohy nám jedou skoro samy. Po 4 hodinách měníme boty a oblečení – trocha komfortu :D. S týmem jsme sladění na jedničku, holky nás vždy čekají na smluveném místě s něčím teplým k jídlu.
První den mohl být, ale pro nás ještě nebyl, předzvěstí problémů se španělskými mapami. Po třech dnech jsme několikráte přišli na to, že španělských 9 km je podle GPS 14 km, že na nepřehledných místech není potřeba dávat značení nebo tam pro jistotu dát dvě a každé opačným směrem. A takových překvapení nás asi ještě několik potká.
Zdenek hodnotí dosavadní průběh: „2. den jsme se dostali několik kilometrů za Bilbao. Co 4 hodiny měníme obuv a pokud je potřeba tak i oblečení a hrozně nám pomáhá pravidelný přísun potravinových doplňků. Je to dlouhé a nemůžeme si dovolit tahat na zádech kila jídla, takže energie v podobě těchto doplňků je k nezaplacení.“
Pavel souhlasí a dodává: „Je to namáhavé a na morál, ale s tím jsme do Španělska jeli a budeme bojovat. I kdyby to měl doběhnout jen jeden z nás, jsme tým, a tak to platí až do finiše.“
Zdravotní problémy se klukům nevyhýbají. Pavel se cítí fit, ale trochu jej trápí puchýře.Zdenek naopak bojuje s žaludkem a střevy a trápí ho křeče. Zdenek: „Je to jako bych snědl ježečka a ten si teď se mnou pohrával.“
Pravidelně sledujeme všechny naše portály a rubriky, na kterých se o nás píše, „A moc děkujeme za podporu“, přidávají oba. Kluci teď běží 3. den a chystají se na 4., tak další zprávy z průběhu akce zase za dva dny.