Úterý, 24. 11. 2009, 18.56: “Santiago! Katedrála! Jsme tady, máme to za sebou.”

Úterý, 24. 11. 2009: “Máme to za sebou! V úterý v podvečer jsme po deseti dnech doběhli do cíle naší cesty - do Santiaga de Compostela. Po celý poslední den jsme se oba potýkali s problémy s předními holeními svaly a doběhli tam víceméně silou vůle. Teď sčítáme šrámy a věnujeme se zaslouženému odpočinku. Děkujeme všem za podporu.”

Ale popořadě, jak to všechno začalo:

Pátek, 13. 11. 2009: “Po dlouhé a náročné cestě jsme v pátek ve večerních hodinách dorazili do Španělska do Irúnu. Kvůli časově náročnější cestě jsme se rozhodli zítra využít jeden z rezervních dní, doladit technickou přípravu a hlavně si pořádně odpočinout po cestě. Oproti původnímu plánu tak vybíháme o den později, v neděli.”

Sobota, 14. 11. 2009: “Vše je připraveno a naplánováno. Zítra nás čeká etapa dlouhá 86 až 90 km, převážně po pobřeží. V 7 ráno vyrazíme na pouť a už (zatím) se na to těšíme.”

Neděle, 15. 11. 2009: “Už první den ukázal hodně tváří Severní cesty: Terénní pasáže ve svahu nad mořem, zarostlé paseky, trnitý prales i průběh velkoměstem. Zatím asi největšími nástrahami, se kterými jsme se museli vyrovnat, byly pichlavé rostliny a více variant značení cesty. Zítra nás čeká dlouhý úsek s průběhem Bilbaa. Již chystáme delší článek.”

Pondělí, 16. 11. 2009: “Dnešní etapa byla opravdu povedená. Rodělili jsme ji na tři části, profil vypadal příjemně až z kopce, přesto jsme nastoupali přes 1700 m, už jim nevěříme. Vůbec mapy i značení cesty v mapě je dost pochybné. Ale cíl etapy v noci u baziliky San Begona v Bilbau stál za to. Zítra a pozítří se naplno projeví únava a ukáže se, jak na tom jsme.”

Úterý, 17. 11. 2009: “Vypadá to, že pobřežní kopcovaté profily skončily, alespoň doufáme. Průvodcem se řídit nedá. Převážně asfaltový úsek v délce 25 km se dle záznamu GPS proměnil v maraton. Po 78 km v dešti a větru po pobřeží jsme dorazili do krásné albergue (ubytovny pro poutníky), ze je nám až líto, že tu strávíme jen jednu noc. Postupně přichází první krize, zítřek bude asi hodně na morál.”

Středa, 18. 11. 2009: “Dnešní etapa vedla přes Santander, kde jsme si museli klestit cestu ve spleti křižovatek a kruhových objezdů. Ještě před tím nás ale převezl převozník přes zátoku. Celkově slunečná, převážně asfaltová etapa nám připravila první otlačeniny a pár puchýřů. Jsme v klášteře v Cobreces, máme za sebou přes 300 km, do Santiaga nám zbývá skoro přesně 500 km, na čtvrtek plánujeme zatím nejdelší etapu.”

Čtvrtek, 19. 11. 2009: “Opustili jsme Cantabrii a vkročili jsme do provincie Asturias. Dnešní etapa byla opět dost silniční, doufáme, že už poslední. Objevily se další puchýře. Těžké nohy máme pořád, tady pomůže pevná vůle (a taky růžová čtyřstovka:). Silnice N-634 nám v paměti zůstane asi napořád. Trochu nás děsí cedule “SANTANDER 110KM” při pomyšlení, že jsme jím včera probíhali. Jsme pár km za městem Ribadesella, do Santiaga zbývá 410 km, takže máme za sebou první půlku. Která půlka bude asi víc bolet…”

Neděle 22. 11 - 13:50. Zdravíme z Ribadea, místa, kde Camino Norte definitivně opouští pobřeží a míří do vnitrozemí. Odsud je to do Santiaga méně než 200 km. Včerejší etapa byla zatím asi nejtěžší ze všech - celá asfaltová, proti větru, odpoledne i v dešti. Celkově už je to teď dost boj - objevuje se dost obtíží, musíme se s nimi vypořádat velice rychle než přerostou ve vážne problémy.”

Neděle 22. 11: “První půle asfalt, druhá po lesních cestách poměrně do kopce. Odpoledne nás chytl déšť, a tak jsme do Mondoneda dorazili za tmy a promrzli. Do Santiaga nám zbývá 150 km, které však kvůli možnostem spaní nejdou rozumně rozdělit na podobně velké části.”

Pondělí, 23. 11. 2009: “Santiago je na dohled! Už je to boj a netušíme, co nás právě překvapí. Každou chvíli se objevují různé svalové nepříjemnosti. Cesta už je teď značená patníky a na některých z nich je uvedená vzdálenost do Santiaga s přesností na metry. Ta většinou ubývá, ale občas pár km přibude, asi jako bonus. Etapa se vrátila do kopců, zpočátku jsme byli jak na větrné hůrce, později vedla cesta hezkou krajinou, přestože neustále křížila N-634, která je tak jedinou jistotou ve španělském značení. Do Santiaga to máme 60 km, takže zítra bychom to měli zvládnout i v případě větších potíží a překvapení.”

Úterý, 24. 11. 2009, 18.56: “Santiago! Katedrála! Jsme tady, máme to za sebou.”

Úterý, 24. 11. 2009: “Máme to za sebou! V úterý v podvečer jsme po deseti dnech doběhli do cíle naší cesty - do Santiaga de Compostela. Po celý poslední den jsme se oba potýkali s problémy s předními holeními svaly a doběhli tam víceméně silou vůle. Teď sčítáme šrámy a věnujeme se zaslouženému odpočinku. Děkujeme všem za podporu.”